Prameny.

Karel Alois Vinařický

Z lůna země v den se řine množství dobrých pramenů, a chorobným zdraví plyne ze žil puklých kamenů. Slynou vody Marianské, Záječice, Sedlice, Chebské, Bilinské a Janské, Slanská také studnice. Kyselou a hořkou vodou jedny se znamenají: jiné železem a sodou, jiné sírou chutnají. Závistí cizina vzdychá po těch vodách léčivých: my, co lékař jinde míchá, máme v proudech prýštivých.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 6 míst; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

571. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 31. Pokračování o řemeslnících. (František Zdobnický)
  2. U zelené žáby. (František Hajniš)
  3. 10. Omluva. (Josef Wenzig)
  4. Studánka. (Ladislav Quis)
  5. XXXI. Země puká dechem léta žhavým. (Josef Kalus)
  6. NÁLADA TROPICKÁ. (Bohdan Kaminský)
  7. POPELEC (Otokar Fischer)
  8. Píseň Šebestyánovi Hněvkovskému, dle Horáce: Vides, ut alta etc. Oda IX. lib. I. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  9. nosič ze „santosu“ (Stanislav Kostka Neumann)
  10. IV. Kašpárek. (Jaroslav Vrchlický)